Podnikání patří mezi vysoce oblíbené činnosti nejen ve světě, ale také v ČR. Může to být způsobeno mnoha faktory. Jedním z hlavních je růst české ekonomiky, tvorba nových pracovních míst, vznik nových odvětví a příliv kapitálu zahraničních investorů. To vše dává na trhu prostor vzniknout nových firem, které se zajímají nejrůznějšími problémy. Důležitým článkem právě v rámci firem jsou zaměstnanci.
Ti byli v minulosti značně opomíjení, jelikož množství pracovních míst bylo omezené, a tudíž si mohli podmínky diktovat sami zaměstnavatelé. Dnes se však situace značně obrátila. Situaci dnes neurčují zaměstnavatelé, ale právě zaměstnanci. Těch je dnes málo i přes populační expanzi. Ta bohužel nastává pouze v zemích rozvojových a zemích třetího světa. Naopak v zemích, kde jsou technologie rozvinuté a ekonomika na vzestupu populace stárne a ekonomicky aktivních obyvatel značně ubývá.
To nutí státní a sociální politiku zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu. Nízká šance na důchod však není jediným problémem, se kterým se dnešní zaměstnanci musejí potýkat. Zaměstnavatelé často nutí pracovat zaměstnance přes čas a nenabízí příliš mnoho benefitů. Stále více častěji se ovšem objevují společnosti, které nabízejí pokrokové myšlení a lidský přístup k zaměstnancům.
Většina společností tak už postupně začíná chápat, že pokud si chceme zaměstnance udržet musíme udělat něco navíc vůči konkurenci abychom si právě potřebné zaměstnance udrželi. Je třeba je motivovat, a to jak vnitřními, tak i vnějšími stimuly. Jak již bylo zmíněno motivaci v podniku
dělíme na:
· Vnitřní
· Vnější
Je důležité zaměstnancům nabídnou obě strany mince, aby se stali loajálními a práci nestřídali jako ponožky. V rámci vnější motivace se jedná zejména o hmotné věci. Jde hlavně o 13. plat, příplatky, bonusy, poukazy a dotované vybavení. Z pohledu vnitřní motivace se jedná o poněkud větší oříšek. Musíme zaměstnanci nabídnout vyšší smysl proč práci vykonávat, dát mu pocit sounáležitosti a zajistit, aby se v daném zaměstnaní a na určité pozici cítil dobře.